Here Goes!

Moje první básnička, kterou jsem beze strachu publikovala na Literu.


Autor: Sam-way , 25.12.2008, Básně

  

Nikdo neví,kde je štěstí,
však každý prý ho může mít.
A když ne?Do toho!Pěstí
máme právo všechny bít.

Nikdo neví,co se dělo,
když si Osud s námi hrál.
Tenkrát žít se ještě smělo
My se ptáme:A co dál?

V dnešním světě plném lidí,
co nikdy lidmi nebyli...
Andělé co chtějí,vidí.
Navzájem se zabili.

Kdy konečně najdem cestu?
Kdy sami sebe poznáme?
V srdci neprůstřelnou vestu
ze zklamání skládáme.

Z přátelství se stává zloba.
Z lásky bude nenávist.
"Kdo z vás to byl?Zbijme oba!"
Spravedlnost vymizí.

Prý můžeme jenom čekat
na budíček života.
Nemáme se čeho lekat,
vymizela ochota.

Stálá touha po svobodě
Užírá mé pravé já.
Vypadá to všechno bledě.
Svědomí mě nenechá.

Prosit lidi o dobrotu
nemá smysl,to už vím.
Volnost žádná,pouta k plotu...
Pochopit to neumím.

Naděje však ještě zbývá,
Malý kousek,ale přec.
Pomůže nám "voda živá"
Dopadne to nakonec!

Víru nesmíme však ztratit
v lepší,blízkou budoucnost.
Nenechme si život krátit,
podržme si upřímnost!

Až konečně se probudíme,
žiznivému dáme pít.
Se všemi se udobříme,
pak začneme zase žít.

Soudit druhé,to nás baví,
stále vzhlížet do nebe.
Teď puberťák starším radí:
Začněmě to u sebe!

Hodnocení: 1.67
(celkem: 5, počet hlasujících: 3)

Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>