Epilog

Je přece normální, že v bitvě se zabíjí....


Autor: Holy Harper , 16.10.2004, Básně

  

Hlasitý výstřel pozornost přiláká,
démon smrti už blíží se z dálky,
co je dnes komu do jednoho vojáka,
co je dnes komu do oběti války.
Dívám se ke hvězdám, dívám se do dálky,
já jako malý kluk k těm hvězdám chtěl,
však místo ke hvězdám musel jsem do války,
jen dali mi zbraň a řekli mi střel.
Teď prolétla kulka, jediná z tisíců,
jediná z tisíců zasáhla cíl,
létaly kolem mě po mnoho měsíců,
stát jen kus vedle snad pořád bych žil.
Baterka života rychle se vybíjí,
o dalším svítání jenom si sním,
je přece normální, že v bitvě se zabíjí,
tuším že svou hvězdu teď vidět smím.
Kde vzalo se světlo uprostřed temnoty,
přichází smrt mou duši si vzít,
nechte si nebe i roky nicoty,
já nechci odejít, chce se mi žít.

Hodnocení: 3.83
(celkem: 46, počet hlasujících: 12)

Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>