Co říct chci, nikdy nepovím
je příliš kalu na mém dně
snad jen, že v hluchoněmé tmě
dvě lípy lomí větvovím
Co črtám je jen obrys snů
a v linkách zle se potácí
jak přeplnění pijáci
nad ránem touží po prázdnu
Co mám nezná své území
je nalezené bez ztráty
můj vesmír slovy zavátý
mdle prohrabávám vidlemi
Je příliš kalu na mém dně
dvě lípy lomí větvovím
co říct chci, nikdy nepovím
--- hluchoněmé tmě
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Tříska | Zelený čtvrtek | Posmrkaný les | To mám z pití | Koňská elegie