duševní záležitost II.

není nám lépe když jsme láskou slepí?


Autor: josephgypsum, 15.11.2010, Básně

  

V pohledu na svět je celkem smělý,
všechno jest nezvučné v odstínu šedi
bez zájmů vnějších jen nehnutě sedí,
nevidíc potoky ptáky a včely.

Kdo ví proč ohluchl,oslepl náhle,
zapomněli všichni co ho znají,
ve shluku vnímání zní tóny táhlé,
Srdce se svírá a dech se tají.

Svoboda nutí tě poslouchat zákony,
zmizela tvoje vlastní osobnost,
na loukách kvítí a mlýnské náhony,
neslyšíš nic jen hledáš podobnost.

Dotekem vůně s křehkostí slepou,
nedá se vyjádřit jen pouhou větou,
pro tohle život bych odevzdal,
pro tuhle ženu kterou jsem znal.

Ve věčné temnotě měl bych být,
za činy ze své minulosti,
někdy si říkám že již nechci žít,
vzdal jsem se svojí budoucnosti.

Zobrazeno 5x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>