Zvláštní to duše ... hm. Zřejmě nechce, abychom jí rozuměli....poletuje si sama a zdá se být ztracená. Touhy umí dobře skrývat, ale uvnitř zuří požár...
Za mě ale ne-e. Do teď nechápu, co to je za první verš. To psal, Vinetu? + nesedí mi ještě v první strofě "vřele", zní to hodně tvrdě.
Druhá strofa je naopak hodně podařená, líbí se mi spojení se srdcem a hořkou sklenicí, i když je to nevšední, aby byla sklenice hořká.
Třetí strofa je taková tajemná, jakoby nedotknutelná a přece na dosah. Jen mi překáží to sklo. Když už byla v té druhé strofě sklenice.
Suma sumárum zdařilý střed. Děkuji za možnost četby.
Proč by to měl spát Vinetu? Prostě pokud je někde oheň zářící všemi barvami, tak prostě je ... u Vinetua nebo kdekoliv jinde. A proč nepřirovnat vločky a popel,když ve své podstatě jde o ten nádech smutného ... o to zchlazení barevného ohně, pro který je to však utrpení? Já to jen chtěla vysvětlit sklenice ... na začátku je napsáno: srdce vylité ve sklenici, takže asi bylo hořké to srdce. A výraz jako "vypiju hrnek" a myslím tím třeba čaj je známý.
Tím Vinettouem myslel West stavbu, slovosled toho verše, zní tak.
"oheň nedovolí vyhasnout" ...a je to
A že je barevný ví přece každý, to je opravdu nefunkční slovo, vata v textu.
"když dopili její obsah do dna" to samé
když dopili ji do dna - zkus zaujmout jinak, než rozpínáním textu mrtvými slovy, vyzní pak spíše prozaicky, tam ano.
Zdravím, S.
Popel z jara | Zákon snění | Žádost o prázdný parapet | Stromy prý neslyší | Rozvzpomínání