Podávám Ti opět ruku
i když ve snu teprve usínám
stejně si přeji Tě CÍTit
abychom se stali jedinečnÍ v syMfonii
vidím Tě před sebou
nemůžu se Tě dotknout
a nemůže za to SNÍH
že bojím se být
vedle nebo před Tebou
napořád jsi má bílá skrytá
přeji nám mít ten pocit
že jsme v realitě
nade všemi kouzelní a bláhoví
/už běží za Tebou
Ti milovaní s hřívou báječnou
připomínají nám že žijeme
místy spolu a jindy od sebe.../
Miluji a vážím si Tě
dáváš mi to co jiní nevidí
že vládneme kouzly
které jsou zaslíbené.
Nakonec nemůžeme být víc
pouze přáteli
až dočteš co vyrostlo na papíře
raději ho roztrhej
a já se utopím V SLZÁCH
protože má slova nestačí na to
co Ti chci říct.
15.12.2016 12:12
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
--- | Pouze v myšlenkách | Zase ta ... | Marioneta | Acta est fabula