Připomělo mi to kamarádku, jejíž přítel odjíždí pryč, právě protože je voják...a hned to zapůsobilo o dost víc, než kdyby jsem se s tím takhle vně mě nesetkal...pěkné...
Od počátku věků to byl boj o přežití, díky atavismu boj pokračuje: o lepší místo na slunci, nebo v tramvaji, u stolu.Ty dnešní zbraně v rukách neuvidíš, jsou skryté a velmi nebezpečné.
Výlet ve dvou | Osvětim 2010 | Další pozdrav | Půlnoční hudba | Pražské ozvěny