V té cestě vystojím důlek
kde jsem se naposled zastavil
kdosi mi předurčil tuhle
- nejdu dál, protože nemám cíl.
Z podtextu jen výsměch křičí
v pochybách, které se neztrácí
záblesky z rána jsou ničí
- sny v nich pryč táhnou jak vandráci.
Kartářka řekla mi - lítost
nemůže odvrátit zborcení
čekání na příležitost
se strachem ze smrti co jde z ní.
Pro jiné je život výhra
za štěstím cestují ve vlacích
osudy složené z výhrad
- sny v nich pryč táhnou jak vandráci.
Mučení nebude třeba
přiznám se bez větších potíží
souznění, které jsem hledal
přenechám těm, kteří umí žít.
Přikrývkou bude mi špína
kamení bude mou matrací
představy prožívám jinak
- sny v nich pryč táhnou jak vandráci.
V té cestě vystojím důlek
vím, že dav má ze mě legraci
můj osud - bludiště z trubek
- sny v nich pryč táhnou jak vandráci.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Oči, to dvojslunce v mlžném ránu | Sonet o scházení | Hřiště. Hledání světa. | Smích z parapetu | Den, kdy se Monika potkala s pravdou