Na světě je tolik, tolik slov
a tak málo včel,
jen poleť, poleť na asfodél.
Kolik průsvitných prohlédneš skel,
bezpočet malicherných scén
na jevištích cizokrajných divadel.
S oponou staženou v hebounkém závoji
si pohrává vítr,
i dech se jí zatají,
té největší ze všech včel,
jen poleť, poleť na asfodél.
Kolik jsi, koni, hrál šachových her
za domem v bělavém altánku
odpolední, dlouhých podvečerních šer?
A přesto jsi štěstím nevěděl,
přijde-li tvůj kamarád,
či zákeřný úhlavní nepřítel.
Proto jsi, narcise, oněměl,
říká růže tulipánu,
který dříve mnoho směl,
sedávala na něj spousta včel,
ale dnes,
dnes se létá na asfodél.
Hodnocení:4 (celkem: 16, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Asfodél | Hrobka | Trapsodie - Koloběh sochy | Trapsodie - Novodobátor | Trapsodie - Duše hnutí