Vítr ovál mé líce
ledovým šálem dálek
tak nostalgicky podzimním...
cítím to - všechno se mění!

Lidé i jejich touhy
osudy - vždy slizce nečekané
před našima zraky
stěhují se hory k Mohamedům
- ty bývalé monumenty posvátné stálosti.

Blíží se můj měsíc.
To mi dodává sil
a vše v éteru je magické
každý kout, pohyb
již na Nás čeká...

Osamělá noc v říjnu...
A pak až magie
Vykrystalizuje do jediné možné hmoty
Nastane Listopad…