Je strašně krásná.
Ta vůle ducha -
Žít; leč zbytečná
když ve smyčce se cuká.


_______________________

Všude kolem, obludy a strašidla
vzájemně líbající si svou prdel,
jedna z nich mě nejspíš zahlídla.
Když sám, plakal jsem síni zrcadel.


_______________________
Ve skleněném hrdle,
uvízla – půltónina naděje.
V ozvěně pro změnu,
sebestředná slabika.

A ty? Kuličkovkou z dětství,
střílíš si do svých snů
zuby; schované pod polštářem
s první zkušeností z papíru.

Živote, vezmi mně do dlaní,
Však horší věci, již jsi nesl.
_______________________