můžeš mě líbat
jako housličky a svízel
za stínem klidně zůstat sám

však jen než se nad východem slunce rozkročí
do útrob rán

co ti zbývá

dnes večer slzy hoří
do očí
láska zas na obojku poštěkává
jen tak se skrývá
v moři dlouhých hodin

i toulavý pes zapomíná

svatební píseň z malých díků
slib
změněný klín na chodníku
z těch větších vin

co na tom že vím

zpoza rohu
ulice
nádraží na klice
pokojík zkušeností
do hloubi kované závaží
závaží z prošlých hostí
i ryb

v rozlitých barvách plakátů vítr
zase bez křídel
bez ptáků
zbloudilá tramvaj poškytává
za ní nevěstinec
zítřek víc neprodává

nemění

ani za máku odložené chvíle
tátovo staré brýle
vrátného na sny

je mrtvý

a nic už se nezmění
ani housličky a svízel
je mrtvý potají
mrtvý jako ty

v ní

je čas
tak pojď už a líbej
ať se rozední