Již přišlo jaro. To, které snad každý musí mít rád.
Vysvitlo Slunce. Již nechci brečet, chci se jen smát.

Slunce procitlé, na lidi působí jak omamná látka,
je po zimě a z domů zmizela i poslední hádka.

V alejích raší již, první jarní pupeny,
pán zimy odešel, smutný a zmožený.

Paprsky sluneční osvítily louky, osvítily pole,
i vlaštovky se vrátily a chopily své role.

Zemědělci sejí, krtci se probouzí,
první kvítí kvete, sníh již nehrozí.

Tráva se zas zelená i ptáci zpívají,
spousta práce okolo, moudří starci říkají.

Tu chlapec, jde si hrát, vyšel z domečku.
Naň z dáli matka křičí: "Už je jaro chlapečku!!"