Zlomené je srdce plovoucí
na hladině propasti
chvěje se před bouří
a snad i po ní.

Opuštěná duše krvácí
uvnitř potrhlé pasti
temnotu kouří
a ten dým jí voní.

Těžko je smrti zahynout
tady a tam je celá
a najednou BUM
a je v pánu.

Prázdný plný pohár obeplout
vždy zkusit chtěla
a jestli tam nebude rum
má to stále v plánu.

Poezii dávno zapomněla
v kostech jen oděná
dáma ta s dechem
nedecentním.

Tam dole špatně rozumněla
když řekli proměna
odešla s povzdechem
moc vehementní.


Je po ní.

Zvony
nezvoní
pro ni.

Slzy
neroní
pro ni.

Proč?