Ležim nahoře
v poloze za čtyři vteřiny pět
je mi tam dobře
poslouchám okolo bežící svět

dívám se dolů
zastávka s hlavama divnejch lidí
na mořskym molu
už asi autobus neuvidí

budu spát sám
ty čekáš na zastávce
vlasy ti hoří
a já to chápu

budu spát sám
s pistolí bez nástavce
ticho vytvořím
z ostnatých drátů

hodiny běží
já teču proti proudu
sem vlastní droga
možná mě budeš znát

po mě jsi svěží
zbavený lidských soudů
v mé říši divů
bezpečně můžeš spát

ticho je otrokem fantazie
dusím se touhou nadechnout
beze mě nikdo z vás nepřežije
mlčení mé nelze přeslechnout