Na dně krásy vidím skřítka,
jenž trpělivé sbírá smítka
lidských představ špetky štěstí,
jehož váhu u sebe lidé nevidí
a raději druhým závidí.

Na dně skřítka vidím krásu,
jenž zde za zvláštního jasu
dere se na povrch, co ji síly
stačí, a nehledí na své okolí,
které se slizce mračí.