Chodíš po ulici
sem a tam
od domu k domu
sloupu se klaníš
živé však přehlížíš
oči ti planou
záští a křivdou
a tvé ruce od krve
bojují s tou mou
jsi jeden ze sta
a něco po mně chceš
chodíš si tu po ulici
ani hlavu nezvedneš
tvář plnou nepravosti
a opětovně řveš:
"PROČ?"

a já ti neodpovím
ne že nechci, či nemohu
ale nevidím důvod
proč ztloukati hřebík
s červavým prknem

zrcadlo..a tvé pravé já