Starý dub, poslední svého druhu,
teď zvolna, jedním tahem sem,
jedním tahem tam,
sklání se před ostrým zubem.
Zvuk pily se
lesem okázale nese.

Ó indiáni, ó antičtí filosofové
dodejte nám léků, hodných našeho
šílenství, stále ničíme,
stále odmítáme potřebné.
Jiskra v oku jedné milé tváře,
mě na chvíli donutila
mluvit jazykem prastaré civilizace.
Chtěje zastavit práci v lese,
snažil jsem se být nejlepším - nezdařilo se.
Veškeré síly jsem vyčerpal
a zvuk pily se lesem nese dál.