Vteřina straší
když zavaří kaši
čas je dlouhý pták

a rok-dlouhé pak-
pípá odněkad


puklinou škrábe se ven
pusto koukolem
železobetonem

orat epopej
sedřeným volem






Sedřený vůl



Zbytky rozervaných sandálů
voní mezi ostatními vůněmi
úsudek, že lůžko podestlali růžemi
naštěstí zmizel dřív
než by kometa

to je tou dálkou
kde se krok ozývá jako luk naruby
a jako ztrácí slabiky
než úplně shoří





Vteřina straší


vypíná se
myšlenky chystají mačky

bubák se nehýbá
(zvláštní to pohyb!)

mimo gravitaci a jiné
stvořil i břity hajzlíku
jehož střechou jest srdcové eso