Destilát z marnejch snů
mě opíjí před spaním
i ráno
pár hvězd září
závodí s mraky o pozornost
tvých očí
na klíně hladíš bodlinky ježků

neboj...

máš ve vlasech trávu
v pohledu vášeň
když sleduješ racky
z břehu Vltavy

slzy letěly samy
drobečky křídel holubích
obrysy těl
úsměvy
horkejch dech
-byly blízko
jsou daleko-

suchý lístky putujou Prahou
abys je chytila
až budeš chtít letět s nimi
žít
někde u banky vín
nás dovezou domů tramvaje
s nočními čísly

myšlenky z nich
se vrací na Petřín