Tam je její domov

došková střecha chaloupky pluje mořem

rudého vřesu

cestičky vyšlapané chladivou trávou

první hvězda

nadcházející večer, červánky

pohoří Alp

ta litografie zdobí stěnu pokoje

< když končí den >

zbarví ji reflektor okna

purpurově, žlutě nebo oranží

vím, že zapadající slunce

se tehdy venku dotkne jedním bodem větve borovice

jarní kalužiny rozeseté ozimem

tu tečnu zrcadlí

stovky obrazů / stovky nedokonaných setkání

asi symbol loučení

tak krásného

jako první zakrojení uzené klobásky