Potkal jsem v dýchacim klubu
lidi co poslouchaj blues
dal jsem si s něma pět drinků
cigáro, kafe a džus

vyšli jsme do raní mlhy
z podniku na řídkej vzduch
bylo nám tak dvacet pět
a možná trochu víc

pohledný žáby se zhouply
ze stromu co kolem šel
každýmu z nás praskla hlava
a každej z nás to tak chtěl

potřeba cítit teplo
byla tak impulzivní
že všichni museli potit vzpomínky
na věci který se nestali

óóóó, bolela si mě dlouho
a dlouho bolet budeš
ve světě kterej má svojí cenu
jen za určitých okolností

jen v továrně na řídkej vzduch
v noci a ve dne
v bolesti a strachu
v životě i ve smrti