Zapal mi, holoubku,
voskovou svíci,
až se zatřepotá
v průvanu z řas,
budeš už na měsíci,
miláčku růžolící,
a z výšky budeš
pozorovat čas.

A lesy, moře
v propasti se válí,
mraky - kohoutky od blesků.
Holoubek pláče,
z vesmíru spadl
i já padám z výšky v potlesku.