Jsem vypravěč
v malém koloseu
ověšen maskami
obklopen tribunami
s prázdnými sedadly...
gesta jsou zbytečná
hlas můj nevyslyšen
slova má nedoléhají
slzy mé tak zbytečné
jako i radost sama
dietní potlesk mých dlaní
již scénu nezachrání
a aplaus nad závěrem
mého dramatu
završí hřmot boží
z mraků
pro tu prázdnotu
toť pro mne útěchou
déšť po provazech
z nebes hozený
bych po něm vystoupal
a poklonil se Diovi
a hodil si kostkou
kterou že z rolí
budu teď hrát.