Nejtěžší v životě
je cesty hledání,
hůř když už nestíháš,
a zlosyn tě dohání.

Už drží tě za frak,
už krk ti svírá,
a milión zvědavců
jen tupě zírá.

Nepodají ruku,
nenabídnou pomoci,
davem jsou vězněni,
davu jsou otroci.

Sám obklopen lůzou
nucen jsi jít,
svůj kalich smůly
až do dna pít.

Když potkáš pokrytce
neskrývej záda,
neodmítej zlo
jež společnost žádá.

Možná ti ublíží
a nenechá žít,
však o lepším zítřku
nepřestávej snít...