Říkejte mi Dionýsos, mám rád ženy
a naučil jsem se nalívat vínem,
nevěřícně kroutím hlavou nad těmi,
již pohrdají ženským klínem.

Dělám spousty chyb,
ale kdekdo se domnívá,
že šlo jen o hloupý vtip
a statečností zrovna neoplývá,

kdo má mi to říct.
Mám tolik smůly.
Jsem magnet, co je táhne stále víc,
i proti své vůli.

Udělali ze mě někoho jiného,
až se sám divím.
Člověka cizího a neznámého
mně i jiným.

Sami nevědí, co křičí,
dobrovolně či povinně.
Musím je zničit,
dříve než zničí oni mě.