Já jenom zírám
na palouček a na světlušky,
jedna má očka zamáčklá,
druhá mlčí -
- slepila si ústa hvězdným pylem -
a v ramenou se krčí.

Některé mušky svatojánské
vylítnou výš,
blíž měsíci,
pak padají v rojích měkce na zem...
a já, hloupý starý blázen,
jak v pohádce dětem k pousmání,
chytám je do děravých dlaní.