Bránou času spěcháme
do hloubky svého žití, kde hranice
nemáme a hledáme své bytí.

Trocha světla proniká duší kdesi
z venku
na pikniku u vody
piji další sklenku.

Bránou času spěcháme
vypotit své starosti
odradit se nedáme
a děláme hlouposti.

Bránou času spěcháme
najít vlastní kořeny, co uvízly v dávném věku..
a moří naše stvoření.

Piknik není..
skládám deku..
a jdu v breku domů.