Skica na kalendáři,
kabát na věšáku,
jazýčky bez lepku
a zmatek ve tváři.

Otázky na kraji vědomí
tiše jen tak sedí
do neznáma hledí
nechtěně fantazii budí.

Svědomí však zatím tiše dutá
a hledí, jak realita krutá
vše kolem sebe spaluje
a žití se vzdaluje.

Život sám však kráčí směle
v ruce prapor nepřítele, jehož
drží druhou dlaní.. no a válka..?

Díky za ni..