Znavené ruce mozolů plny
vyprchává z očí život
po malých doušcích
nasávám vůni hlíny a deště

smutné tváře zdobí kostelní zdi
sepnuté ruce na srdce položil
blažený úsměv poslední výdech
smířena zem chladí líce

neplakej, chlapče
neplakej více.