Krásná, tichá černovláska
na trůně si sedí.
Pro lidi tak tajemná,
ale netopýři o ní hodně vědí.

Zelené kruhy pod očima
jako důkaz, že s ní trávím
spoustu času hraním
podivných her.

V zimě přichází na dlouho,
aby se stačila ohřát,
chová se ke mně tak chladně,
ale nevydrží jí to pořád.

V létě se zdrží jen chvíli
a pak zase utíká
před svým bratrem, chudinka.

Ne vždy před bratrem utéct stačí.
Aby vyhnal poslední vzpomínky,
často se na svou sestru mračí.

A když se setkají jejich děti
a společně po obloze plují,
často ještě spíte
a nic vás neprobudí.