Není básníkem, kdo píše verše,
ale ten, kdo umí lhát.
O dnech strávených na poušti
jako vůdce karavany, může psát.

O dvacetimetrových vlnách a útesech,
jež rozdrtí každou loď, kromě tvé,
ta jediná si po světových oceánech
vítězoslavně popluje.

O mracích, sestupujících tak nízko,
že jste sami přesvědčeni
o přítomnosti andělů bez křídel,
již se nazývají ženy.

Přinášejí mnoho jídel,
chutnajících jako ambrosie,
ach, kdo by nechtěl uvěřit,
že v takovém světě žije?