I.
Poznal jsem ho,
už jednou tu byl,
stál u mé kolébky,
když jsem se narodil.

Říká si Satan nebo Bůh.
Je autorem všech her,
krutostí o sobě dává znát,
aby na něj nikdo nezapomněl.

Pro své činy
má jen jediný důvod,
je prý z lepšího rodu,
má prý lepší původ.

Má své oblíbence,
které nechává z číše štěstí pít
a my prostí lidé
musíme na kolenou poprosit.

Prosit o pomocnou ruku,
chceme víc než falešné naděje,
u cíle nás vždy podrazí
a tváří se, že se nic neděje.

II.
Že jsi přišel právě dnes,
jistě náhoda není,
setkání více jak dvakrát za život
se mezi lidmi cení.

Jdeš trestat
nebo přinášíš spásu?
Jestli jsem vyvolený,
poznám z tvého hlasu.

Nepůjdu příkladem,
já konec znám,
nebyl jsi štědrý,
když tak málo času dal jsi nám.

Už je nás jen málo,
těch co nikdy nepokleklo.
Nebe nezná vyvolených,
je jich plné peklo.