Odpoledne...

v kolonádě z burských oříšků,
kde visí pestré lampiony z Číny
maminky dávají svým dětem sladkou sůl,
hedvábné úsměvy zas jiným.

Motýli rostou na třešních,
mají strach z rukou a hlásků ulice,
perličky domova se válí po cestách,
kradou snům měkké světlo z měsíce...

...ještě nevyšel.

A obloha je dech i šrám,
kreslí si v okamžiku stíny
lidorostů, z citostepí park,
na hladině křišťálové klíny.