Jaká to krásná dívka,
až bych se rozplakal,
když vidím ji jak pod lampou stojí,
radši odvracím tvář a kráčím rychle dál,
Mulin Rouge, tak jako každý druhý bulvár,
se stává domovem jí i jejím sestrám,
když zajde slunce, září neony a jinak je tma,
doma odložily duše a šly prodat těla,
hrozivá daň za krásu,
100 franků a dnes nebudeš sám,
a zítra v duši tak pusto a prázdno,
nejraděj dal bys jí ty peníze,
a šel beze slova dál,
ale nejsi přece Mesiá?,
a ony o své osudy sice nestojí,
ale nic na tom nezmění,
a stejně ani ty,
100 franků,
špinavá postel,
nevyslyšená touha po něze,
rozkousané rty,
syfilis,
a třeba i víc,
hrozivá daň za krásu?