Jak oblásek
na cestě
jenž ledabyle leží
jak ručička v ciferníku
co neúnavně běží
jak bělásek
na louce
jež zastaví se stěží
jak vysoká věž
nejvyšší ze všech věží
tvrdohlavá hlava
co na svém si stále stojí
vzpurný postoj
jenž si věčně střežíš
životní boj
kterým neurazíš
názory a připomínky
které jsou jen tvoje
objetí od maminky
když zraněn za ní běžíš
jako vzpomínky
které se neustále vrací
obloha bez mraků
když odletěli ptáci
snad všechny sny
i ideály
nikdy nepostrácíš
když jsi odešel
doufám že se vrátíš
navždy
...