Zdá se mi vážně záhadné
Nač myslíš, když úsměv potají
Oči ti rozzáří na konci dne
A ledy v tobě roztají.

V těch ledech možná jehla bolesti
Zrádně se ukryla
A pak si cestu proklestí
Aby ti srdce rozryla.

A zas osmnáct ti bude let
A krásný jarní den
Malířům vnikne do palet.

Chodníky ve spárách začnou kvést
Než ale barvy, štětce uloží se do beden
Tebe už jiná cesta k smrti může vést.