Šel jsem ulicí,

s vydroleným vzduchem,

který se válel po zemi,

a potkal jsem,

3 mrtvé anděly.



Jeden měl kulku v srdci,

druhý kulku v mozku,

a třeti vypíchlé oči.

Všichni měli jedno společné,

vlasečnicové zlomeniny,

sedmého obratlem,

nikoli přitom očima.



A všude kolem,

byly na plotech,

vyškrábány básně,

až po úroveň vášně,

(tedy druhého patra)

a stoupalo to k nebi.



Chtěl jsem je číst,

udělal sem krok,

ale oni,

se začali zvedat,

a současně

házeli básně,

do
betonově
pevných
otvorů

pod

schody.