dlaždice
jedna za druhou
plynuly před očima
v pomalém rozletu
cestou na vzduch
otevřená okna
čekala na šanci
odrazit paprsek
spatřil jsem
svůj obraz
zlehka pobíhat
skleněnou tabulí
než začalo pršet

vlasy mi mokly
pár kapek bahna
zbylo na botách
zanechám stopy
na lavičkách milenců
-až přijdou za světlem
budou stát na zemi
až přijde čas
narazíš s kroupami-
ranami do hlav
co nehojí polibky
smyšlené před spaním