Měl jsem tě rád a byl jsem si tím jistý,
myslel jsem, že láska nám vydrží navždycky.

Všechno tě táhlo někam, já o tom neměl zdání,
že více než rodina, bylo jenom tvé muzicírování.

Já zůstal u dětí a ty jsi po večerech hrála,
teď vím, že bychom vyšli i z toho mála.

Rozum jsi ztratila, vždyť přece nejsi malá,
peníze to nebyly, za čím tolik jsi se hnala.

Teď úředně jsme si cizí i své jméno máš zpátky,
důvěra odešla, do dětských dušiček vnesla jsi zmatky.