Přes sklo, vášně bez iluzí,

Pravdivé izolace minulých režimů.

Dřevem zatopit,

pak jit nebem vstříc,

ale vidět už jen

zasněžené město,

v rovině,

podél větrolamů,

ve sněhu stopy

a kolem vzpomínky

na ty vítězné řeči

o pochmurností sítí

a rybářském živobytí

a zlatých sloupech.,

ve stoje.

Pak už jen otevři oči,

jdi po těch stopách,

a sesbírej ty vzpomínky.

Příští zástávka: Realita.