Všechny poločasy našich rozpadů
Vysmejčím

Všechna tvá slova shrnu
Do jediné holé věty

(Možná se potkají
naše dva světy)

V nádraží Vzpomínek
I Zapomínek

Usměju se na tebe
A ty mi to vrátíš
Smutnýma očima

A všechny svoje bolesti
Záplatujeme
Vínem

(Až pochopíme
jak se vlastně minem)

Někde na zastávce...

Kde žádný spoj

nás nikdy

nemůže

svézt

dohromady