Nejkrásnější ze všech,
oči hluboké jak tůň.
Ten zvláštní lesk v nich,
býval jeden divokej kůň,
co miloval sníh.

tak dlouho za plotem
vždyť jsme spolu tak nač stesk?
však den co den oči tvé ztrácí
ten ocelový lesk.

Už teď se mi stýská

Utíkej! Běž děvče moje.
Jen už nikdy nebuď smutná,
láska měří se činy.
Svobodný vzduch zas ať ti chutná.

Tvou bránu nikdy nezavřu,
tady místo budeš mít.
S cedulí Assyia,
srdce si zavzlyká.
Vždy když padne první sníh.