Vespod skála kterou otloukala
vlaštovčí křídla
uchovala stopy chat i cest
každý starozpytec plesá
něžnější než matčin pohled


tak jak vlákna bílých řas
krátce mžiknou korunami
tak se třpytne šperkovnice
zanechavší jenom touhu
celou sbírku pozůstatků


aroma sůl kyselina
ochucují každé dveře
každou kliku každou botu
preparují sarkofág