V uličkách křivolakých
plno stínů rozježených
kelímková after party
mezi kontejnery-
spousty věčných hostí.
Když stíní křídla netopýrů
z oken linou se tóny
manželské křivdy,
roztrhané básně pod balkóny.
Vedle v garážích samoty
rezaví naše těla
již i duše chytají rez
přejí si očistit
chtěl bych ředidlo
- má duše by ho chtěla.
I stroje, lidé, věci, svět
Všechno a všichni..
- mají právo na údržbu...