Až budeš zase za brankou krást třešně,
číst knížky s kvalitními bláboly,
vzpomeň si, že kdesi blízko možná život nebolí.
Období deštů a mezidobí mlh
a nějaké ty stohy papírů a tužek
a lesklých hliníkových nůžek,
svrbí po očistci smůla.

Tak nech ji být, není to holka jediná
a vratká je jak nula,
když připneš na ni otčenáš svých dnů,
našich dnů, to jen tak za začátku,
tam v jednom městě, v jednom řádku,
v jedné malinkaté zahradě
na perleťovém dnu
pro mě budeš krást ty třešně.