Stačil jeden úsměv, pohled, pár slov
Snažím se nedát nic znát,
Ale to by nesměl ten úsměv mást.
Proč jeho oči se tolik smějí?
A moje rty se zase už chvějí,
Hlas mi selže
Srdce nelže
Však nechci být jen jedna z fanynek.
Nepůjdu na porážku jak dobytek!
Mám přece rozum a ten mi praví
Tohle má milá není ten pravý
Ale co počít
Vem to ďas!
Neměl mě okouzlit
ten jeho hlas.
Nedám nic znát
Budu jen psát
Ať se to nikdo nedozví.