Za bílého dne krájím vzpomínky,
trhám lístky z kopretin.
Odnesly křídla pusinky,
rudost planých jeřabin.
K večeru pálím knot měsíce,
lákaje polibku noční můry.
Zalitá rudou z vyschlé sklenice,
ztrácím se v nebeské kůry.