Na římse seděli divní skřeti v šátku
Viděl jsem je jednou cestou za porodní bábou
Seděli na světě už od počátku
Vypadali, že mi oči snad vyškrábou

Tam u tebe je asi nemůžeš vidět se mnou –
Porodní bába mi ukázala děcko.
Seděla na lavici před zpocenou slečnou
Vidíš tam ženu. Muže. Mě? Anebo všecko?

Skřeti – a byli téměř stejně odporní jak ty –
Se zubili a smáli, mysleli zkaženými zuby
Milovali jsme se v svrabu – úplně nahatý –
Pozdravuj nikoho, kdo se s tebou chlubí.