Černý hřebec temnou nocí bloudí,
hledá stín, ač slunce nesvítí.
Trochu ovsa na pocestném loudí
a pak lapá chodce do sítí.

V dálce, v šeru trhá kusy masa,
s vášní prudkou, nezkroutnou.
Nevím proč má lidská rasa,
vždy smrt tak potupnou.